Přejezd Lichtenštejnska na bruslích

Přejezd Lichtenštejnska na bruslích
Na brusle do údolí Rýna jsem vyrazil z rakouského Feldkirchu. Nejdříve jsem zažil zklamání. Cesty podél Illu nebyly vhodné pro inlajny. Možná by se tu projel bruslař s nafukovacími kolečky. Když jsem dorazil konečně k Rýnu u ústí Illu , byl jsem již pořádně natěšený na kvalitní bruslařskou trasu, ale právě v tomto místě se začíná stavět dálniční křižovatka. Všechny trasy na sever byly zničené. Na jih se dalo jet, ale kvalita povrchu nic moc, tipoval bych dle stupnice stupeň 3. Dojel jsem k nejbližšímu mostu, přejel na švýcarskou stranu, ale i tu bylo napsáno, že trasa podél Rýna na sever je uzavřena, do St. Margarethen se dá prý dojet náhradní trasou přes několik vesniček ve vnitrozemí. Rezignoval jsem tedy na původní plán dojet odtud k Bodamskému jezeru, vrátil se na rakouskou stranu a dal  se na jih směrem na Lichtenštejnsko.
Lichtenštejnské černé sklo
Již po asi 200 až 300 metrech jsem dojel k nejsevernějšímu bodu Lichtenštejnska na trojmezí tří států. Podle švýcarské speciální bruslařské mapy se v Lichtenštejnsku měly střídat lepší úseky s horšími a někde měly být i nesjízdné cesty. Hned na hranicích však začínal nový naprosto skvělý povrch. Začaly opravdové bruslařské orgie. Následovala nádherná trasa podél Rýna po super asfaltu, všude kolem v ostrém slunci svítily zasněžené alpské vrcholky. Byl jsem tu v polovině března, dole v údolí bylo teplo a jaro, na horách ještě tuhá zima. Jediným těžším místem byl strmý sjezd k dřevěné lávce přes boční kanál. Tady jsem si musel dát pozor. Potom se vyskytlo ještě několik sjezdů do podjezdu pod silnicí, i tady může mít začátečník určité problémy, pro zkušenější je to však snadné. Ze začátku jsem žádné bruslaře nepotkával, pouze několik cyklistů, teprve později se objevili i bruslaři.
Nebruslařská zábava
V hlavním městě Lichtenštejnska Vaduzu jsem si udělal přestávku, sjel jsem do města z protipovodňového náspu, po kterém vede bruslařská trasa, sundal brusle a pěšky vylezl ke hradu knížecí vládnoucí rodiny. Cesta nahoru vystupuje v serpentinách, připomíná křížové cesty. Tady však místo kapliček s vyobrazením Krista jsou informační panely s různými zajímavostmi o Lichtenštejnském knížectví. Na jednom je popsán politický systém, na jiném ekonomika, na dalších historie. Poslední panely před hradem se týkají vlastní knížecí rodiny. Od hradu je krásný pohled na celé Lichtenštejnsko a údolí Rýna. Poté jsem sestoupil do centra Vaduzu a vrátil se k bruslařské trase podél Rýna v místě, kde je fotbalový stadión FC Vaduz. Hrál se tu právě zápas 2. švýcarské ligy. V hledišti bylo snad více  fanoušků než je počet všech obyvatel Lichtenštejnska. Mužstvu zřejmě fandí i mnoho Švýcarů a Rakušanů z okolí.
Pod horskými velikány
Odtud jsem pokračoval na bruslích  dále na jih. Trasa byla i nadále perfektní, minul jsem starý zastřešený dřevěný most, podobný jako na Otavě u Radešova. Hory se zleva přibližovaly k údolí, viděl jsem hřebeny nejvyšších hor Lichtenštejnska vysokých asi 2600 m.n.m. Nad údolím, které je pouze ve výšce asi 450 m.n.m, se vypínají opravdu impozantně. Poslední tři kilometry už kvalitou tak oslnivé nebyly. Pod výraznou skálou nedaleko od nejjižnějšího bodu Lichtenštejnska je konec silnice. Dále už na švýcarské straně pokračuje jen horská kozí stezka. Celý přejezd Lichtenštejnska měří necelých 30 kilometrů.
Vrátil jsem se k mostu u Trübbachu. Kdo by chtěl jet  dále na jihovýchod, mohl by za mostem na švýcarské straně zabočit doleva a pokračovat po švýcarském břehu do Sargansu nebo Bad Ragazu. Já jsem zabočil doprava a vracel se údolím Rýna na sever. Povrch na švýcarské straně je mnohem lepší než v Rakousku, ale proti Lichtenštejnsku je to horší. Někde jsou na asfaltu malé kamínky. Pokud bych mohl hodnotit, dal bych Lichtenštejnsku 1 s *,  Švýcarsku 1- až 2 a Rakousku 3. Úsek na švýcarské straně má také další nevýhodu. Vede přímo nad velmi frekventovanou a hlučnou dálnicí.
Pokud se tedy vydáte do údolí Rýna na brusle, určitě si vyberte lichtenštejnský břeh. Přes všechnu tuto kritiku se mi i na švýcarské straně jelo pěkně a velmi rychle jsem dojel až do města Buchs. Do Buchsu, i když je již ve Švýcarsku, vedou koleje rakouských železnic. Pokud byste pro dopravu sem použili vlak, stačila by vám tedy pouze jízdenka InterRail pro Rakousko.

Autor: Libor Hnyk
Tato trasa je zařazena do soutěže o inline zájezd se Sport-s v roce 2007!

Přečteno 6617x

Komentáře

Lichtenštejnsko a okolí na bruslích Lukas, Reagovat ruch z dalnice Josef, Reagovat

Přidat komentář Vypsat označené komentáře Vypsat všechny komentáře Zobrazit všechny chronologicky

Napsat autorovi
Poslat odkaz
Tisk
Zpět

    vyměňme si ikonky: